|
|
Beta-hemolytické streptokoky v horních cestách dýchacích
HOUDKOVÁ, Michaela
Tato práce je o beta-hemolytických streptokokách vyskytujících se u lidí v horních cestách dýchacích. Zabývá se jejich výskytem a nemocemi, které způsobují. Hlavně tedy beta-hemolytický streptokok skupiny A (Streptococcus pyogenes). V praktické části je rozepsán odběr vzorků, v tomto případě výtěrů z krku a jejich další zpracování v mikrobiologické laboratoři.
|
|
|
Stanovení Streptococcus pyogenes z výtěru krku kultivačně a metodou imunoturbidimetrie
SMOLOVÁ, Klára
Včasný záchyt infekcí způsobených bakterií Streptococcus pyogenes je velmi důležitý, aby byla zahájena antibiotická léčba a zamezilo se tak vzniku tzv. pozdních následků streptokokových nákaz, mezi něž patří revmatická horečka a akutní glomerulonefritida. Cílem práce je porovnat dvě metody používané k vyšetření výtěru z krku podezřelého z přítomnosti Streptococcus pyogenes prováděných v Nemocnici Písek, a. s.. Jednou z metod je kultivace, prováděná na Oddělení klinické mikrobiologie a druhou z nich je metoda QuikRead go Strep A, která je využívaná v dětské ambulanci. Hlavní výhodou metody QuikRead go Strep A je rychlost, s jakou má lékař k dispozici výsledek vyšetření a také skutečnost, že metoda je prováděna přímo v ambulanci. Ovšem metoda QuikRead go Strep A má oproti kultivaci svá omezení. Nedokáže zachytit případného jiného původce onemocnění, nelze následně provádět určení citlivosti na antibiotika a spolehlivost je udávána jako 93 %. Zvláště proto jsem se zaměřila na porovnání výsledků vzorků vyšetřených oběma z metod. Celkem bylo ve sledovaném období, tedy v roce 2016, vyšetřeno pomocí metody QuikRead go Strep A 218 vzorků. 143 z nich bylo následně přezkoumáno kultivačně. Celkem u 62,9 % vzorků došlo ke shodnému výsledku oběma sledovanými metodami. V tomto případě se metoda QuikRead go Strep A ukázala být jako spolehlivější v případě negativního výsledku testu. Shodnému výsledku, tedy neprokázání Streptococcus pyogenes ve vzorku, bylo dosaženo u 94,7 % vzorků, zatímco v situaci, kdy byl vzorek metodou QuikRead go Strep A určen jako pozitivní, dospělo se kultivačně ke stejnému výsledku pouze u 26,9 % vzorků. Vysoká chybovost mohla být v tomto případě způsobena nesprávným odběrem vzorku pro imunoturbidimetrické vyšetření. V návodu k metodě je upozorňováno na skutečnost, že v případě, kdy se odběrový tampón dotkne jazyka, dásně nebo tváře, může následně dojít k falešně pozitivnímu výsledku. Proto by shoda mezi oběma sledovanými metodami mohla být jiná, pokud bychom vzorky získali od lépe spolupracujících dospělých pacientů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy
SIVOKOVÁ, Jaroslava
Téma Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy mě zaujalo, protože mě zajímala otázka, zda zvýšená spotřeba antibiotik a následkem toho i stoupající rezistence projeví i u této bakterie. Cílem mé práce je kromě získání praktických poznatků o kultivaci a identifikaci bakterie Streptococcus pyogenes i ověření její citlivosti na beta-laktamová antibiotika a makrolidy. Dále mě zajímalo, jak ve své terénní praxi lékaři pro děti a dorost postupují při podezření na streptokokové onemocnění horních cest dýchacích. Také toto téma stalo jedním z cílů. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejdříve vyšla z dostupných informací o bakterii Streptococcus pyogenes. Popisuji zde její morfologii a vlastnosti, faktory patogenity a virulence. Těchto informací se využívá při kultivaci bakterie a její následné identifikaci. Dále se zmiňuji o onemocnění, která pyogenní streptokok způsobuje. Součástí je i popis antibiotik, která jsou doporučena k léčbě onemocnění vyvolaných touto bakterií. Do druhé části jsem zahrnula metody kultivace a identifikace Streptococcus pyogenes, které se používají v mikrobiologické laboratoři Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Identifikační metody vychází z aplikace PYR-testu, latexové aglutinace, u nejednoznačných výsledků pak použití identifikačního systému Api 20 Strep. Z výsledků, které jsem získala v mikrobiologické laboratoři, vyplývá, že záchyt bakterie Streptococcus pyogenes u onemocnění horních dýchacích cest tvořil 4,4% ze všech výtěrů z horních dýchacích cest zaslaných do laboratoře Tato onemocnění jevila sezónní výskyt s maximem na jaře a v zimě. Z výsledků vyšetření citlivosti vyplynulo, že citlivost k penicilinu byla ve 100% a k erythromycinu v 91,6%. Zkřížená rezistence mezi erythromycinem a clindamycinem se vyskytla u 57 případů, což představovalo 4,5 %. Streptococcus pyogenes podle mého šetření způsobil otitidu ve 13 případech, což odpovídá 10%. Nejvyšší výskyt otitid způsobených Streptococcus pyogenes se objevil na jaře. Kmeny vyizolované ze sliznice uší byly citlivé ze 100% k penicilinu a z 92,3% k erythromycinu. Tyto uvedené výsledky platí pro materiál zaslaný do mikrobiologické laboratoře Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Pro získání uceleného obrazu jsem navštívila 20 lékařů pro děti a dorost, kteří byli ochotní vyplnit můj dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že všichni dotázaní lékaři čekají na výsledek kultivace a citlivosti kmene na antibiotika, pokud klinický stav pacienta není vážný. Přednostně podávají penicilin. Kontrolní výtěr provádí většina lékařů jen u recidivujících infekcí. Z dat v mikrobiologické laboratoři Laboma s.r.o. jsem se dozvěděla, že tři lékaři zasílají materiál ke kultivačnímu vyšetření a následné citlivosti kmene na antibiotika až poté, co u pacienta selhala již nasazená léčba.
|
|
|
Určování a diagnostika beta-hemolytických streptokoků v klinické mikrobiologii
VOŘÍŠKOVÁ, Martina
Do rodu Streptococcus náleží grampozitivní kataláza negativní koky, jejichž kolonie jsou i na obohacených půdách někdy velmi drobné. Většina druhů je fakultativně anaerobních. Do tohoto rodu dnes řadíme velký počet druhů s rozdílným významem pro onemocnění člověka, ale i druhy významné pro veterinární medicínu. Mezi beta-hemolytické neboli pyogenní streptokoky důležité v humánní medicíně patří především streptokoky skupiny A a B. Streptococcus pyogenes (skupina A) je příčinou jednak lokalizovaných hnisavých infekcí, jednak invazivních až toxických onemocnění, ale také pozdních následků těchto nákaz. Významné je nosičství beta-hemolytických streptokoků skupiny B (Streptococcus agalactiae) zejména u těhotných, neboť může ohrozit jak rodičku, tak i novorozence. Jsou nejdůležitější původci novorozeneckých meningitid a sepsí. Cílem práce je zjistit informace o způsobu určení a detekce beta-hemolytických streptokoků. Je třeba věnovat pozornost každému streptokoku a správně určit jeho typ kultivačně, případně dalšími doplňujícími metodami. Hlavní roli v diagnostice ještě stále hraje klasická kultivace na běžných (krevní agar) i speciálních obohacených půdách. Každá mikrobiologická laboratoř si sama volí další laboratorní postupy. Jako nejvhodnější se ale jeví použití kultivace pro záchyt beta-hemolytických streptokoků a dourčení jejich typů PYR-testem (pro průkaz streptokoků skupiny A) a latexovou aglutinací (pro potvrzení jiných skupin). Nejčastější kultivační metoda pro průkaz streptokoků skupiny B je stále používaný CAMP-test. Pro vyloučení pozdních následků je často používáno stanovení anti-streptolysinu O (ASLO) nebo antideoxyribonukleasy B (ADNB) v séru. Všechny beta-hemolytické streptokoky musíme pokládat za závažné patogeny a to v kterékoli lokalitě, a proto znalost základních i speciálních laboratorních metod, které vedou k identifikaci jednotlivých typů těchto streptokoků, je pro klinickou mikrobiologii a pro léčbu pacientů velmi důležitá.
|
host ::
RSS.